Kvalita se nemusí vždy prosadit

Staré známé přísloví, že kvalita se vždy prosadí, nemusí vždy platit. Proč je tomu tak?

Ani živočišné pudy, ani identita, ale “citrony”. I když nobelista George Akerlof byl poslední roky zmiňovaný hlavně v souvislosti s knihami Animal Spirits (Živočišné pudy – knihu společně napsal s Robertem Shiller) a Identity Economics (spoluautorkou byla Rachel Krantonová), do povědomí se dostal díky třináct stranové eseji The Market for “Lemons “(Trh s” citróny “) z roku 1970. za tuto práci získal i Nobelovu cenu za ekonomii.

“Citrony”, to jsou v mluvené angličtině nepříliš kvalitní ojeté vozy, které například pod kapotou ukrývají nějaké vady z únavy materiálu. Opozitum tomu jsou “třešně” (cherries), tedy jde o zachovalé a stále poměrně kvalitní vozy z druhé ruky – majiteli těchto vozidel jsou většinou takzvaní sváteční řidiči.

Trh s ojetými auty

Akerlof se zaměřil na trh ojetých vozů v polovině 60. let minulého století přitom, jak zkoumal obecně hospodářské cykly. Zajímalo ho mimo jiné i to, proč se cyklicky vyvíjejí prodeje automobilů – proč si lidé kupují nová auta, a ne ojeté nebo naopak.

Nakonec Akerlof došel k závěru, že kupující v autobazarech nikdy nemají tolik informací jako prodávající, a proto nemohou s jistotou vědět, zda si kupují “citron” nebo “třešeň”. Pro jistotu tak kupující považují každé auto z bazaru za průměrně kvalitní a jsou ochotni zaplatit pouze za průměrnou kvalitu. To však znamená, že majitel výborně udržovaného vozu, tedy ten sváteční řidič, nemůže prodat v bazaru automobil za cenu, která by odpovídala jeho kvalitě.

Majitelé kvalitních “ojetin” je tak raději vůbec nebudou nabízet v těchto prodejnách. Stažení “třešniček” z trhu ovšem vede kupujících k tomu, že dále sníží své očekávání ohledně kvality ojetých vozidel. Trh pak opustí i majitelé průměrných aut – “poločerešní” a “polocitrónov”. Výsledek? Kvalita je z trhu zcela vytěsnění a po bazarech se prodávají jen “staré šunky”.

dražší pojistné

Paralely s trhem “citronů” existují i ​​jinde, jako například na pojistném trhu. Poptávka po pojištění bude vyšší u těch, u nichž je vyšší pravděpodobnost, že k pojistné události dojde – řidiči jezdící velmi riskantně. Pojišťovna je však v informační nevýhodě, protože neví, jaký je kdo řidič. S nehodami špatných řidičů bude růst i výše pojistného, ​​což vytěsní kvalitu z pojistného trhu – opatrných a klidných řidičů. Zůstanou tak pouze riskantní a zlí řidiči.

Lukáš Kovanda je ekonomický konzultant a autor populární a odborné literatury. V současnosti působí jako hlavní ekonom finanční skupiny Roklen (zakladateli jsou někteří bývalí manažeři společnosti Patria), která nabízí platformu produktů a služeb investičního bankovnictví. Kromě toho ještě přednáší na Národohospodářské fakultě Vysoké ekonomické školy a je členem správní rady think-tanku Prague Twenty.